Texty

Užitečnost vs. použitelnost

V prostředí elektronických informačních služeb se můžeme setkat i s pojmem "užitečnost" (anglicky "usefulness"), který bývá zaměňován s nám již dobře známou použitelností. Užitečnost znamená však něco úplně odlišného. Narozdíl od použitelnosti se váže k obsahové složce platformy (např. informačního systému, databáze či webové stránky) a souvisí s mírou relevance.

Vysvětlím na následujícím příkladu. Uživatel (např. student) píše diplomovou práci, do které potřebuje kvalitní a relevantní informace. Využije elektronické odborné databáze, které nabízí jeho knihovna. V první databázi, kterou navštíví, se dokáže hbitě a jednouduše orientovat. Ovšem posléze zjistí, že informace v ní obsažené, nejsou kvalitní. Proto zkusí použít databázi další. Jenže - v této databázi se ztrácí a nedokáže se v ní pořádně zorientovat, proto ji opustí. Přitom, kdyby měl se systémem větši trpělivost, mohl zjistit, že právě tato databáze nabízí hodnotné informace.

V první navštívené databázi tedy převažuje úroveň použitelnosti databáze nad její užitečností, ve druhé je tomu naopak.

A co je tedy důležitější?

Ideální stav samozřejmě nastává, pokud jsou použitelnost i užitečnost na vysoké úrovni. Rozhodnout, který z těchto dvou konceptů je důležitější, je složitá otázka, kterou se snaží vyřešit celá řada vědců (jeden z výzkumů je uveden i ve zdrojích webové prezentace; autor: M. Hepworth). Pokud budu mít systém, který má dokonale propracovanou použitelnost, ale nebude obsahovat hodnotné informace, je v podstatš k ničemu. A naopak - pokud budu mít systém se špatnou použitelností a kvalitním obsahem, tak je též k ničemu, protože se běžný uživatel k informacím třeba vůbec nedostane.

A co upřednostňujete vy sami? Použitelnost nebo užitečnost?

Odpovídejte v anketě, případně pište do diskuse.